Vnitrosvazové předpisy MRS - Stanovy MRS o.s.

 

 

S T A N O V Y

Moravského rybářského svazu, o.s.

 

 
Úplné znění stanov spolku
Moravský rybářský svaz, z.s.
 
PREAMBULE
Moravský rybářský svaz, z.s. (zapsaný spolek) je samosprávný a dobrovolný svazek pobočných spolků zapsaných ve spolkovém
rejstříku, který vznikl jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů,
odštěpením od Českého rybářského svazu na základě vůle a rozhodnutí organizačních jednotek Českého rybářského svazu
působících na území někdejšího Jihomoravského kraje. Moravský rybářský svaz, z.s. se s účinností od 1. 1. 2014 považuje za
spolek podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

 

 

Č Á S T P R V N Í

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
 
§ 1 Základní ustanovení
(1) Název: Moravský rybářský svaz, z.s.
(2) Sídlo: Soběšická 1325/83, 614 00 Brno
(3) Moravský rybářský svaz, z.s. (dále jen „Svaz“) je spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně
oddíl L, vložka 256 a má přiděleno identifikační číslo 004 34 159.
(4) Právní povaha Svazu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a těmito stanovami (dále jen „Stanovy“), jejichž
úplné znění je uloženo v sídle Svazu.
 
§ 2 Poslání Svazu
Posláním (účelem) Svazu je zejména
a) spolčování občanů vedených společným zájmem o rybářství ve smyslu právních předpisů upravujících rybářství,
b) uplatňování společného zájmu pobočných spolků jakožto organizačních jednotek Svazu,
c) podílení se na ochraně přírody, krajiny a životního prostředí,
d) podílení se na mimoškolní výchově dětí a mládeže na úseku rybářství, ochrany přírody, krajiny a životního prostředí,
e) rozvíjení a popularizování rybářství a rybářského sportu.
 
§ 3 Hlavní činnost a vedlejší hospodářská činnost Svazu
(1) Hlavní činností Svazu je naplňování poslání a plnění úkolů vymezených ve Stanovách. Podnikání nebo jiná výdělečná
činnost není hlavní činností Svazu ani jeho organizačních jednotek.
(2) Hlavní činnost Svazu a jeho organizačních jednotek může být financována především z členských příspěvků, příjmů za
prodej povolenek k lovu ryb a vodních organizmů, příjmů z prodeje rybích násad a tržních ryb, grantů a dotací, darů a zisku
z vedlejší hospodářské činnosti.
(3) Svaz a jeho organizační jednotky mohou vyvíjet vedlejší hospodářskou činnost pouze za účelem podpory hlavní činnosti
nebo hospodárného využití spolkového majetku.
(4) Zisk z činnosti Svazu a jeho organizačních jednotek lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy Svazu a
organizačních jednotek.
(5) Předmětem vedlejší hospodářské činnosti Svazu je
a) pořádání odborných, společenských a sportovních akcí v oboru rybářství,
b) výroba rybích násad a tržních ryb za účelem jejich prodeje.
 
§ 4 Úkoly Svazu a jejich plnění
(1) Svaz při naplňování svého poslání zejména:
a) řádně hospodaří v rybářských revírech, v nichž mu nebo jeho organizačním jednotkám byl povolen výkon rybářského
práva, plní stanovené podmínky a hospodářské ukazatele a soustavně pečuje o zvelebování rybářství na těchto revírech,
b) v zájmu řádného hospodaření v rybářských revírech zřizuje a provozuje rybníky a zvláštní rybochovná zařízení,
Stránka 2 z 13
c) zajišťuje ochranu rybářství v rybářských revírech a rybnících, zejména ochranu ryb a jiných vodních živočichů před
nepříznivými vlivy a před škodlivými zásahy lidí, jakož i ochranu rybářských zařízení. Za tím účelem navrhuje
příslušným orgánům státní správy rybářství ustanovení rybářské stráže. V případě potřeby může zajišťovat výkon
působnosti rybářské stráže na profesionálním základu,
d) usiluje o čistotu vod a ekologickou udržitelnost vodních společenstev, zajišťuje prevenci proti vlivům škodlivým
rybářství a podílí se na odstraňování jejich následků,
e) vyrábí rybí násady pro zarybňování rybářských revírů, v nichž mu nebo jeho organizačním jednotkám byl povolen výkon
rybářského práva,
f) vyrábí rybí násady a tržní ryby za účelem jejich prodeje,
g) provozuje vedlejší hospodářskou činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy a Stanovami,
h) umožňuje svým členům podílet se na výkonu rybářského práva, zejména na sportovním rybolovu a rozvíjí jejich zájem o
rybářství a o rozšiřování jejich znalostí v tomto oboru,
i) získává a organizuje mládež pro spolkovou činnost, umožňuje jí podílet se na výkonu rybářského práva a zajišťuje její
odborné vedení a výchovu,
j) zajišťuje zvyšování odborné a kulturní úrovně svých členů a funkcionářů, vede své členy k respektování právních
předpisů, k ochraně přírody, krajiny a životního prostředí a k účasti na obecně prospěšných činnostech,
k) podílí se na rozvoji a popularizaci rybářského sportu, zejména na organizaci sportovních soutěží v lovu ryb udicí (LRU) a
rybolovné technice (RT) na všech organizačních stupních, včetně reprezentace České republiky.
(2) Svaz k plnění svých úkolů zejména
a) využívá efektivních forem společného hospodaření a rybolovu,
b) zřizuje anebo získává do svého vlastnictví či užívání rybníky k chovu násad a generačních ryb, zřizuje a provozuje
zařízení pro umělý chov ryb a jiná rybochovná zařízení,
c) propaguje, popularizuje a pomáhá uvádět do praxe nejnovější poznatky v oboru rybářství,
d) organizačním jednotkám Svazu i jeho členům poskytuje odborné služby, včetně nákupu a distribuce rybích násad pro
další produkci a pro zarybňování rybářských revírů,
e) zřizuje poradní sbory a komise jako pomocné orgány složené z odborníků,
f) organizuje školení, přednášky, besedy, zájezdy, exkurze, soutěže a výstavy,
g) zajišťuje odbornou přípravu svých členů i jiných zájemců za účelem splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů
pro získání prvního rybářského lístku a na základě příslušného pověření vydává osvědčení o získané kvalifikaci,
h) zřizuje rybářské kroužky pro nezletilé členy,
i) spolupracuje s odbornými časopisy v oboru rybářství, případně vydává vlastní periodické a jiné publikace,
j) spolupracuje se státními orgány, politickými stranami a spolky ve všech oblastech souvisejících s posláním Svazu,
zejména v otázkách ochrany rybářství, přírody, krajiny a životního prostředí,
k) spolupracuje s Českým rybářským svazem, s dalšími rybářskými subjekty a s odbornými rybářskými institucemi,
především za účelem rozvoje sportovního rybářství,
l) navazuje a rozvíjí přátelské vztahy se zahraničními rybářskými institucemi. V rámci spolupráce s těmito institucemi
uskutečňuje výměnné návštěvy, účastní se mezinárodních akcí a sám takové akce pořádá,
m) zakládá obchodní korporace za účelem vyvíjení vedlejší hospodářské činnosti.
 
§ 5 Výkon rybářského práva
Výkon rybářského práva povolují Svazu a jeho organizačním jednotkám příslušné orgány státní správy rybářství.
 
§ 6 Členství
(1) Členství je dobrovolné.
(2) Uchazeč o členství projevuje vůli být vázán Stanovami Svazu a dalšími svazovými předpisy od okamžiku, kdy se stane
členem. Současně pro případ přijetí za člena uděluje souhlas k evidenci údajů o své osobě a pro účely, jak je upraveno
v odstavci 11 tohoto ustanovení.
(3) Vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství ve Svazu jakožto hlavním spolku.
(4) Členství může být
a) řádné,
b) nezletilé osoby,
c) čestné.
Na přijetí za řádného nebo nezletilého člena a na udělení čestného členství není právní nárok.
(5) Člen může být organizován jen v jednom pobočném spolku (dále také „mateřský pobočný spolek“). Přestoupit do jiného
pobočného spolku může za souhlasu přijímajícího pobočného spolku. Původní pobočný spolek je povinen vystavit potvrzení
o stavu plnění povinností pro účely přestupu.
(6) Řádným členem se může stát občan České republiky starší 18 let s místem trvalého pobytu na území České republiky,
vedeným v registru obyvatel nebo cizinec, starší 18 let, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému nebo trvalému
pobytu na území České republiky. O přijetí uchazeče za řádného člena rozhoduje výbor pobočného spolku na základě 
Stránka 3 z 13
písemné přihlášky a čestného prohlášení. Je-li rozhodnuto o přijetí, vzniká uchazeči členství zaplacením stanoveného
zápisného s výjimkou nezletilých členů do 15 let a členského příspěvku. Je-li rozhodnuto o nepřijetí, může se uchazeč
odvolat k členské schůzi příslušného pobočného spolku, která rozhodne s konečnou platností.
(7) Nezletilým členem se může stát občan České republiky s trvalým nebo cizinec s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na
území České republiky, jež je mladší 18 roků a v roce, v němž se rozhoduje o jeho přijetí, dosáhne věku alespoň 8 roků. O
vzniku členství nezletilé osoby rozhoduje na základě písemné přihlášky výbor pobočného spolku. Nezletilí členové jsou
organizováni ve dvou věkových kategoriích od 8 do 15 let a od 16 do 18 let, bráno po ročnících podle roku, v němž nezletilý
člen dosáhne příslušného věku. Nezletilý člen nabývá řádné členství v první den kalendářního roku, v němž dosáhne 18 let
věku.
(8) Za mimořádné zásluhy o činnost Svazu nebo pobočného spolku může být uděleno čestné členství fyzické osobě starší 18 let
s trvalým či dlouhodobým pobytem na území České republiky. O udělení čestného členství rozhoduje Svazový výbor.
(9) Členství zaniká
a) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
b) vystoupením, vyloučením nebo dalšími způsoby uvedenými ve Stanovách nebo v zákoně,
c) nezaplacením členského příspěvku ve lhůtě stanovené předpisy Svazu.
(10) Členství ve Svazu zaniká
a) zánikem členství v pobočném spolku,
b) zánikem pobočného spolku bez právního nástupnictví,
c) vystoupením pobočného spolku ze Svazu.
(11) Pobočné spolky vedou pro účely své činnosti neveřejný seznam řádných, nezletilých a čestných členů, do kterého u každého
člena zapisují jméno a příjmení, datum narození, bydliště a datum vzniku členství. Seznam členů vede za pobočné spolky
vždy pověřený člen výboru pobočného spolku. Každý člen, a to i bývalý, obdrží na svou žádost a na své náklady potvrzení
s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány. Namísto
zemřelého člena může o potvrzení požádat jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich, může o vydání potvrzení
požádat jiná osoba blízká nebo dědic, prokážou-li zájem hodný právní ochrany. Výbor pobočného spolku je povinen předat
Svazovému sekretariátu pro účely činnosti Svazu vždy do 30. 6. každého kalendářního roku seznam svých členů vedených
k 31. 12. předcházejícího kalendářního roku.
 
§ 7 Práva a povinnosti členů
(1) Řádní členové mají právo
a) účastnit se na členských schůzích projednávání všech otázek týkajících se pobočného spolku a Svazu a hlasovat o nich,
b) volit a být voleni do orgánů pobočného spolku a Svazu,
c) obracet se s dotazy, návrhy a stížnostmi na orgány pobočného spolku a Svazu,
d) požadovat na schůzích od funkcionářů pravidelné zprávy o činnosti pobočného spolku a Svazu,
e) požívat výhod členů Svazu a podílet se na užívání věcí a zařízení v rozsahu a způsobem upraveným rozhodnutím
Svazového výboru,
f) účastnit se podniků a akcí pořádaných pobočnými spolky a Svazem,
g) na vydání povolenky k lovu při splnění podmínek § 7 odst. 5 Stanov. Členovi může být vydána povolenka k lovu ryb na
revíry v užívání Svazu, nebo jeho organizačních jednotek pouze jeho mateřským pobočným spolkem,
h) vystoupit z pobočného spolku.
(2) Nezletilí a čestní členové mají táž práva jako členové řádní, vyjma práva hlasování na členských schůzích (§ 7 odst. 1 písm.
a) Stanov) a práva volit a být voleni do orgánů Svazu (§ 7 odst. 1 písm. b) Stanov).
(3) Řádní členové a nezletilí členové mají především povinnost
a) dodržovat obecně závazné právní předpisy o rybářství, jakož i Bližší podmínky výkonu rybářského práva, stanovené v
povolence k lovu,
b) řídit se Stanovami a dalšími svazovými předpisy a plnit povinnosti uložené orgány pobočného spolku a Svazu,
c) vystříhat se všeho, co by narušovalo dobrovolnou kázeň, zásady slušnosti a vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři a
rybářskými organizacemi,
d) při lovu ryb a jiných vodních organizmů mít u sebe rybářský lístek, povolenku k lovu s bližšími podmínkami výkonu
rybářského práva na rybářských revírech a členskou legitimaci a tyto doklady na požádání předložit rybářské stráži,
rybářskému hospodáři, popřípadě jeho zástupci nebo osobám pověřeným příslušným rybářským orgánem, orgánům
Policie České republiky nebo jiným ze zákona oprávněným osobám při výkonu opatření svěřených jim zákonem,
především kontroly totožnosti osoby lovící ryby, kontroly provádění řádného lovu v souladu se zákonem a zadržení
povolenky k lovu z důvodů vymezených v zákoně,
e) osobní pracovní činností se podílet na činnosti pobočného spolku a Svazu, a to v rozsahu nejméně 10 hodin práce v
kalendářním roce. Členové, kteří neuplatní právo na povolenku k rybolovu, pracovní povinnost v příslušném
kalendářním roce nemají. Od pracovní povinnosti jsou osvobozeni čestní členové. Dále mohou být od této povinnosti
osvobozeny ženy, nezletilí do 15 let, starobní důchodci, osoby starší 65 let a držitelé průkazu ZTP a ZTTP. O osvobození
od pracovní povinnosti a jeho rozsahu rozhoduje výbor pobočného spolku. Člen, který ze závažných důvodů nemůže
svou pracovní povinnost splnit, může namísto ní poskytnout náhradu v penězích, a to ve výši nejméně 50 Kč za každou
neodpracovanou hodinu. Pobočné spolky jsou oprávněny stanovit rozhodnutím členské schůze podle svých podmínek 
Stránka 4 z 13
vyšší rozsah pracovní povinnosti a výši peněžní náhrady. Pobočný spolek může na základě usnesení členské schůze
rozhodnout o splnění pracovní povinnosti formou finanční náhrady všech svých členů, vyjma nezletilých členů do 15 let.
f) dbát o zvýšenou ochranu životního prostředí,
g) platit členské příspěvky, a to do konce února běžného roku,
h) odpovědně vykonávat funkce, do nichž byli zvoleni.
(4) Čestní členové mají tytéž povinnosti jako členové řádní, vyjma povinností uvedených v § 7 odst. 3 písm. e), g) a h) Stanov.
(5) Podmínky pro vydání povolenky k rybolovu jsou
a) uhrazený členský příspěvek,
b) platný rybářský lístek,
c) splněná pracovní povinnost v předchozím roce,
d) řádně vyplněný záznam o docházce k vodě a přehled o úlovcích včetně sumáře úlovků odevzdaný do 15 dnů po skončení
platnosti povolenky, a to pro každou vydanou povolenku.
 
§ 8 Kárná opatření
(1) Za porušení povinností stanovených v § 7 odst. 3 Stanov může být členům a funkcionářům uloženo některé z těchto kárných
opatření
a) napomenutí,
b) nevydání nebo dočasné odnětí povolenky k rybolovu (zákaz rybolovu na revírech přenechaných do užívání Svazu nebo
pobočných spolků) až na 3 roky,
c) odvolání z funkce,
d) vyloučení.
Jednotlivá kárná opatření lze ukládat pouze samostatně s výjimkou kárného opatření odvolání z funkce, vedle kterého lze
uložit i některé z ostatních kárných opatření.
(2) O kárných opatřeních podle § 8 odst. 1 písm. a) a písm. b) Stanov rozhoduje Svazová kárná komise.
(3) O kárných opatřeních podle § 8 odst. 1 písm. c) a písm. d) Stanov rozhoduje členská schůze pobočného spolku jehož je kárně
stíhaný členem, na návrh Svazové kárné komise, Svazového výboru nebo výboru pobočného spolku. Jde-li o člena, který
vykonává funkci ve svazových orgánech, je k uložení kárného opatření podle § 8 odst. 1 písm. c) Stanov příslušný Svazový
výbor. Za hrubé porušení Stanov, Jednacího řádu a Bližších podmínek výkonu rybářského práva nebo za hrubé porušení
pravidel soužití v rámci pobočného spolku, může být člen vyloučen rozhodnutím výboru mateřského pobočného spolku.
(4) O uložení kárného opatření podle § 8 odst. 1 písm. d) Stanov čestnému členu rozhoduje Svazový výbor.
(5) Kárné řízení vede Svazová kárná komise. Za účelem objasnění skutkového stavu nařídí jednání, ke kterému musí být kárně
stíhaný včas přizván. U tohoto jednání je zpravidla slyšen i ten, kdo kárné provinění zjistil a oznámil, případně i další svědci.
Dospěje-li Svazová kárná komise k závěru, že je na místě uložení takového kárného opatření, k jehož uložení je podle § 8
odst. 3 Stanov příslušný jiný orgán, předloží výsledky řízení příslušnému orgánu s návrhem na uložení kárného opatření.
O uložení kárného opatření musí být vydáno písemné rozhodnutí. To musí obsahovat údaj o tom, kdo a kdy kárné opatření
vydal, popis skutku, v němž je kárné provinění spatřováno, konkrétní druh (a při nevydání nebo odnětí povolenky i délku
doby nevydání) kárného opatření, odůvodnění a poučení o odvolání. Toto písemné rozhodnutí musí být doručeno kárně
stíhanému. Proti rozhodnutí o uložení kárného opatření se může kárně stíhaný odvolat ke Kárnému senátu v patnáctidenní
lhůtě ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím orgánu, který rozhodl v prvním stupni.
(6) Není-li pochybností o tom, že se kárně stíhaný dopustil porušení povinností uvedených v § 7 odst. 3 Stanov, může Svazová
kárná komise bez dalšího řízení vydat o kárných opatřeních uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) Stanov příkaz o
uložení kárného opatření. Příkaz má stejné náležitosti jako písemné rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárně stíhaný
může proti příkazu o uložení kárného opatření podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor orgánu, který příkaz vydal.
Včasným podáním odporu se příkaz o uložení kárného opatření ruší a Svazová kárná komise pokračuje v řízení, ve kterém
není vázána druhem ani výměrou kárného opatření uloženého v příkazu.
(7) Kárně stíhanému se doručují veškeré písemnosti na adresu zapsanou ve vydané povolence k lovu, pokud kárně stíhaný
nepožádá o doručování na jinou adresu. Písemné rozhodnutí o uložení kárného opatření a příkaz o uložení kárného opatření
musí být doručeny kárně stíhanému do vlastních rukou. Nevyzvedne-li si kárně stíhaný písemné rozhodnutí o uložení
kárného opatření nebo příkaz o uložení kárného opatření v úložní lhůtě v případě, že nebyl při jejich doručování zastižen,
považuje se takové rozhodnutí posledním dnem této lhůty za doručené, i když se kárně stíhaný o jeho uložení nedozvěděl.
(8) Kárný senát projedná odvolání kárně stíhaného zpravidla do 30 dnů od obdržení materiálů o kárném provinění.
Kárný senát
a) odvolání zamítne, byl-li řádně zjištěn skutkový stav věci a uloženo správné a přiměřené kárné opatření,
b) rozhodnutí o uložení kárného opatření zruší a sám ve věci rozhodne, je-li možné nové rozhodnutí učinit na podkladě
skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn a popřípadě důkazy provedenými před Kárným
senátem doplněn,
c) rozhodnutí o uložení kárného opatření zruší a věc vrátí kárnému orgánu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Přitom stanoví, jaké úkony je třeba provést. Tyto pokyny jsou pro kárný orgán I. stupně závazné.
Rozhodnutí Kárného senátu se doručuje písemně kárně stíhanému a orgánu, jenž rozhodoval v I. stupni. Proti tomuto
rozhodnutí není již odvolání přípustné.
(9) Rozhodnutí o uložení kárného opatření nabývá účinnosti prvním dnem po marném uplynutí odvolací lhůty či dnem doručení
rozhodnutí Kárného senátu, jímž bylo zamítnuto odvolání anebo uloženo kárné opatření. Doba od zadržení povolenky při 
Stránka 5 z 13
zjištění provinění do doby účinnosti uloženého kárného opatření se započítává do doby odnětí nebo nevydání povolenky v
případě uložení kárného opatření podle § 8 odst. 1 písm. b) Stanov.
(10) Uloží-li kárné opatření Svazová kárná komise, Kárný senát nebo Svazový výbor, zašle toto rozhodnutí do 15 dnů od jeho
účinnosti mateřskému pobočnému spolku kárně postiženého. Účinné rozhodnutí o uložení kárného opatření je pro mateřský
pobočný spolek kárně postiženého závazné a tento je povinen je respektovat.
Svazová kárná komise, Kárný senát a orgány pobočného spolku evidují účinně uložená kárná opatření a dbají na to, aby byla
vykonána.
(11) Člen může být vyloučen
a) za soustavné porušování či za hrubé porušení členských povinností anebo za hrubé porušení zásad slušného soužití v
rámci Svazu a pobočného spolku,
b) pokud se dopustí jednání mařícího výkon uloženého kárného opatření,
c) byl-li pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Byl-li člen vyloučen, nesmí být přijat za člena žádným pobočným spolkem Svazu před uplynutím 3 roků ode dne účinnosti
tohoto kárného opatření.
(12) Kárné opatření lze uložit ve lhůtě do jednoho roku od spáchání kárného provinění, jinak možnost kárného postihu zaniká.
Kárné řízení lze zahájit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se Svazová kárná komise o spáchání kárného provinění
dozvěděla.
(13) Byla-li při zjištění kárného provinění zadržena povolenka k rybolovu, je kárný orgán I. stupně povinen rozhodnout ve věci
do dvou měsíců od jejího zadržení. Nerozhodne-li v této lhůtě a nepožádá-li včas o její prodloužení, je povinen povolenku
kárně stíhanému bez zbytečného odkladu vrátit. V případě okolností hodných zvláštního zřetele, požádá-li o to kárný orgán I.
stupně v této lhůtě, svou žádost řádně zdůvodní a předloží současně úplný spisový materiál, může Kárný senát rozhodnout o
přiměřeném prodloužení doby zadržení povolenky.
(14) Svazový výbor může na žádost kárně postiženého, podanou do třiceti dnů od účinnosti rozhodnutí o uložení kárného
opatření, rozhodnout o prominutí či zmírnění kárného opatření, svědčí-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Před svým
rozhodnutím si Svazový výbor vyžádá vyjádření Kárného senátu.
(15) Neshledá-li kárný orgán podmínky pro uložení kárného opatření, kárné řízení zastaví. Učiní tak písemným rozhodnutím,
které musí obsahovat alespoň stručné odůvodnění a musí být doručeno kárně stíhanému. Proti tomuto rozhodnutí není
odvolání přípustné. Byla-li v souvislosti s kárným řízením zadržena povolenka, kárný orgán ji bez zbytečného odkladu vrátí.
 
§ 9 Členské legitimace, čestné odznaky a uznání
(1) Členská legitimace je průkazem členství. Vydává ji Svazový výbor, vyplňuje a členu odevzdává výbor pobočného spolku.
Při ukončení členství se členská legitimace, která je majetkem Svazu, vrací a ukládá u mateřského pobočného spolku.
(2) Členům, kteří se významně zasloužili o rozvoj Svazu, uděluje Svaz čestné odznaky a uznání.
(3) Čestné odznaky mohou být uděleny i jiným osobám a orgánům i organizacím zasloužilým o Svaz a rybářství.
 
§ 10 Náhrady funkcionářům
(1) Funkce v pobočných spolcích a Svazu jsou čestné.
(2) Za práce spojené s výkonem funkce přísluší nárok na odměny upravené zvláštními předpisy Svazu, nebo rozhodnutím
pobočného spolku
 

Č Á S T D R U H Á - ORGANIZACE SVAZU

§ 11 Zásady organizace
(1) Svaz se člení na:
a) pobočné spolky a
b) svazové orgány.
(2) Organizační struktura Svazu, jakož i vnitrosvazový život, se uskutečňují na zásadách decentralizace, vnitrosvazové
demokracie a jednoty organizačního seskupení. Přitom
a) základní organizační jednotkou Svazu je pobočný spolek způsobilý nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a
zavazovat se k povinnostem (právně jednat) v rozsahu vymezeném těmito Stanovami,
b) vnitrosvazová demokracie dává všem pobočným spolkům jejich začleněním do Svazu stejná práva a stejné povinnosti,
c) pobočné spolky nemohou vzájemně zasahovat do své působnosti mimo rámec vymezený Stanovami, Jednacím řádem a
rozhodnutím o přenechání výkonu rybářského práva v rybářských revírech.
(3)
a) Usnesení svazových orgánů jsou závazná pro pobočné spolky a jejich členy.
b) Pobočné spolky i jednotliví členové mají právo obracet se k svazovým orgánům s podněty a připomínkami.
c) Svazové orgány jsou povinny respektovat stanovenou působnost pobočných spolků. Pobočné spolky, jejich orgány a
funkcionáři jsou povinni respektovat Svaz jako celek a zdržet se jakéhokoliv jednání, jež by bylo v rozporu se zájmy
Svazu anebo by obcházelo působnost Svazu a jeho orgánů vymezenou Stanovami.
(4) Orgány Svazu a pobočných spolků
a) rozhodují kolektivně ve sboru,
b) jsou schopné usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhodují většinou hlasů zúčastněných členů,
není-li ve Stanovách uvedeno jinak,
c) jsou obsazovány volbou,
d) v průběhu volebního období mohou být doplněny náhradníky tam, kde podle těchto Stanov dochází k jejich volbě.
V takovém případě náhradníci nastupují v pořadí, v jakém byli zvoleni, jinak jim přísluší hlas poradní. Nelze-li uvolněné
místo obsadit náhradníkem, provede se doplnění kooptací, o níž rozhoduje orgán, který má být takto doplněn,
e) o doplnění obsazení volbou nebo kooptací musí podat zprávu při nejbližší příležitosti členské schůzi příslušného
pobočného spolku a v případě Svazové rady Svazovému výboru.
(5) V případě porušení zásad organizace Svazu jednáním orgánu může příslušný orgán Svazu:
a) uložit napomenutí,
b) navrhnout uložení kárného opatření odpovědným funkcionářům a pozastavit až do rozhodnutí výkon jejich funkce.
(6) Pokud členská schůze rozhodne v rozporu s obecně závazným právním předpisem, s těmito Stanovami, s Jednacím řádem, se
Statutem výkonu rybářského práva na rybářských revírech Svazu nebo s Bližšími podmínkami výkonu rybářského práva na
revírech Svazu, je Svazový výbor oprávněn takové rozhodnutí zrušit. Svazová Rada může účinnost takového rozhodnutí až
do rozhodnutí Svazového výboru pozastavit.
(7) Člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním vztahu. Takové funkce nesmějí vykonávat
ani členové, kteří jsou osobami blízkými ve smyslu ustanovení § 771 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník.
(8) Výkon funkce v orgánech Svazu a v orgánech jeho organizačních jednotek je neslučitelný s podnikáním v oboru rybářství.
(9) Funkční období všech členů volených orgánů Svazu a orgánů pobočných spolků je čtyřleté. Funkce však zanikne až
zvolením nového orgánu.
(10) Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jejich jednání upravuje Jednací řád.
 
§ 12 Pobočné spolky
(1) Pobočný spolek je základní organizační jednotkou Svazu. Spolčuje členy zpravidla v územním obvodu jedné nebo více obcí.
V územním obvodu může být podle potřeby i více pobočných spolků. Pobočné spolky plní úkoly v rámci Stanov zcela
samostatně. V zásadních otázkách svazového významu a ve vzájemné koordinaci jsou řízeny Svazovým výborem a
Svazovou radou.
(2) Ke vzniku pobočného spolku je zapotřebí souhlasu Svazového výboru. Návrh na založení pobočného spolku předkládá
tomuto orgánu přípravný výbor zájemců s řádným odůvodněním. Do ustavující členské schůze jedná jménem vznikajícího
pobočného spolku přípravný výbor. Návrh na založení pobočného spolku bude Svazovým výborem projednáván za
předpokladu, že:
a) ke vzniku nového pobočného spolku nedojde rozdělením stávajícího pobočného spolku,
b) přípravný výbor zájemců předloží odůvodnění vzniku nového pobočného spolku s ověřenou podpisovou listinou zájemců
s minimálním počtem 100 členů,
c) vznikem nového pobočného spolku nedojde k vynucenému dělení stávajícího rybářského revíru přenechaného Svazu
nebo organizační jednotce,
d) vznikem nového pobočného spolku nedojde k požadavkům na dělení majetku stávajících pobočných spolků.
(3) Pobočné spolky
a) svou činností naplňují poslání Svazu, plní veškeré úkoly na základě vlastního plánu a rozpočtu a hospodaří na
přenechaných rybářských revírech; mají přímé zastoupení ve Svazovém výboru; mají právo vznášet podněty a
připomínky ke Svazovému výboru, Svazové radě a svazovému sekretariátu,
b) jsou způsobilé nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat) a jsou
vlastníky veškerého majetku, který jim byl předán nebo který samy nabyly,
c) k jakémukoliv nakládání s veškerým majetkem ve spoluvlastnictví se Svazem nebo s majetkem, který nabyly do svého
vlastnictví zcela nebo zčásti z prostředků Svazu (zcizení, přenechání do užívání jiné osobě, zatížení právy třetích osob
apod.) musí mít předchozí souhlas Svazového výboru a souhlas členské schůze příslušného pobočného spolku udělený
dvoutřetinovou většinou hlasů zúčastněných členů.
(4) Pobočné spolky Svazu s rozsáhlou členskou základnou nebo působící v územním obvodu více obcí mohou v zájmu
úspěšného plnění úkolů a lepšího styku se členy zřizovat místní skupiny. Místní skupiny nejsou způsobilé nabývat pro sebe
vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).
(5) Pobočný spolek může zaniknout rozdělením, fúzí s jiným pobočným spolkem nebo zrušením, usnese-li se na tom členská
schůze. K přijetí rozhodnutí je v těchto případech zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů zúčastněných členů. Podmínkou
zániku pobočného spolku je vždy vypořádání veškerých závazků pobočného spolku vůči Svazu, které musí předcházet
zániku pobočného spolku. 
Stránka 7 z 13
(6) Pobočný spolek může být rozhodnutím Svazového výboru vyloučen ze Svazu, je-li jeho činnost v rozporu s obecně
závaznými právními předpisy, Stanovami nebo dalšími svazovými předpisy, anebo není-li pobočný spolek po delší dobu
schopen plnit své poslání a úkoly. V takovém případě je pobočný spolek povinen vypořádat veškeré své závazky vůči Svazu
nejpozději do 30 dnů ode dne vyloučení.
(7) Název pobočného spolku musí obsahovat název Svazu (hlavního spolku), za kterým následují bez interpunkčního znaménka
slova pobočný spolek a za nimi místní označení korespondující názvu města, městyse nebo obce (příklad názvu pobočného
spolku: Moravský rybářský svaz, z.s. pobočný spolek Blansko). Seznam pobočných spolků s názvy přizpůsobenými
příslušným ustanovením zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tvoří nedílnou přílohu těchto stanov.
 
§ 13 Orgány pobočného spolku a jeho odborný aparát
(1) Orgány pobočného spolku jsou:
a) členská schůze, schůze zástupců místních skupin,
b) výbor,
c) předsednictvo výboru,
d) kontrolní a revizní komise a
e) statutární orgán.
(2) Pobočné spolky mohou za účelem plnění svých úkolů zřizovat odborný aparát sestávající z pracovníků, kteří mohou být
k pobočnému spolku v pracovním poměru či jiném pracovněprávním vztahu.
 
§ 14 Členská schůze
(1) Členská schůze je nejvyšším orgánem pobočného spolku.
(2) Členskou schůzi svolává výbor pobočného spolku podle potřeby, nejméně jednou ročně jako výroční členskou schůzi, anebo
mimořádnou členskou schůzi, požádá-li o to písemně alespoň polovina členů pobočného spolku nebo Svazová rada. Členská
schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů pobočného spolku. Nedostaví-li se ve stanovenou
dobu potřebný počet členů na členskou schůzi, koná se náhradní členská schůze ve stejném místě o 15 minut později a v
tomto případě je členská schůze schopna se usnášet i při nesplnění podmínky přítomnosti většiny členů.
(3) Členská schůze se svolá vhodným způsobem nejméně 15 dnů před jejím konáním, z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a
pořad (program) jejího zasedání spolu s údaji o konání náhradní členské schůze.
(4) Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech pobočného spolku a kontroluje plnění usnesení orgánů pobočného spolku a
Svazu.
Členská schůze zejména:
a) projednává a schvaluje výroční zprávu výboru, účetní závěrku a zprávu kontrolní a revizní komise (výroční členská
schůze),
b) projednává a schvaluje plán činnosti pobočného spolku a jeho rozpočet na běžný rok (výroční členská schůze),
c) usnáší se na návrzích pro Svazové orgány,
d) volí a odvolává členy výboru a kontrolní a revizní komise,
e) volí delegáty na Sjezd svazu,
f) rozhoduje o uložení kárných opatření podle § 8 odst. 1 písm. c), písm. d) Stanov,
g) rozhoduje o zřízení místních skupin,
h) rozhoduje o rozdělení, sloučení či rozpuštění pobočného spolku,
i) rozhoduje o všech významných ekonomických aktivitách pobočného spolku, např. o založení obchodní společnosti nebo
vstupu do obchodní společnosti, o převodu obchodního podílu atd. K takovým rozhodnutím je třeba dvoutřetinové
většiny hlasů přítomných členů,
j) rozhoduje o zřizování odborného aparátu pobočného spolku a o způsobu odměňování.
(5) Výroční členská schůze se koná nejpozději do konce měsíce března. Datum konání musí být výborem pobočného spolku
nejméně 15 dní předem oznámeno svazovému sekretariátu.
(6) Za podmínek upravených v § 18 odst. 7 Stanov může členskou schůzi nahradit schůze delegátů.
 
§ 15 Výbor
(1) Výbor řídí činnost pobočného spolku mezi zasedáními členských schůzí.
(2) Výbor se skládá z minimálně pěti členů. Je volen členskou schůzí.
(3) Výbor volí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a jednatele a další funkcionáře výboru.
Není-li rybářský hospodář ustanovený do funkce na základě obecně závazných právních předpisů o rybářství pro rybářský
revír obhospodařovaný pobočným spolkem členem výboru tohoto pobočného spolku, má právo účastnit se schůzí jejího
výboru s hlasem poradním. 
(4) Schůze výboru svolává předseda nejméně jednou za dva měsíce. Výbor zajišťuje plnění všech úkolů pobočného spolku,
pokud nepatří do působnosti členské schůze nebo výroční členské schůze. Hospodaří se svěřeným majetkem v souladu se
Stanovami a dalšími závaznými předpisy Svazu.
(5) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina členů. K platnosti usnesení je zapotřebí většiny přítomných
členů výboru.
(6) Mimořádné a neodkladné záležitosti patřící do působnosti výboru může zařídit předseda a jednatel. Jejich opatření musí být
dodatečně schváleno výborem.
(7) Výbor podává zprávy o své činnosti členské schůzi, které je zodpovědný. V rámci interních směrnic podává potřebné
informace svazovému sekretariátu jako podklad pro kontrolní, evidenční a řídící činnost Svazové rady a Svazového výboru.
(8) Výbor rozhoduje o odměnách funkcionářů.
(9) Výbor vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce, zejména rozhoduje o přijímání zaměstnanců, o
jejich odměně a o rozvazování pracovněprávních vztahů.
 
§ 16 Předsednictvo výboru
(1) Tam, kde je to účelné, může pobočný spolek zřídit předsednictvo výboru (dále jen „předsednictvo“). Předsednictvo se skládá
zpravidla z předsedy, jednatele, účetního a rybářského hospodáře.
(2) Předsednictvo řídí činnost pobočného spolku mezi schůzemi výboru. Rozhoduje o naléhavých záležitostech a předkládá svá
rozhodnutí ke schválení výboru. K přijetí usnesení je třeba většiny všech členů předsednictva výboru.
(3) Předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla však jednou za měsíc. Schůze předsednictva svolává a řídí předseda
výboru.
(4) Předsednictvo pravidelně podává výboru zprávy o své činnosti.
 
§ 17 Kontrolní a revizní komise
(1) Kontrolní a revizní komise je dozorčím orgánem pobočného spolku, nezávislým na výboru či předsednictvu pobočného
spolku.
(2) Kontrolní a revizní komise je volena členskou schůzí. Skládá se ze tří až pěti členů. Na ustavující schůzi volí ze svého středu
předsedu a místopředsedu.
(3) Kontrolní a revizní komise podle potřeby, nejméně však jednou za půl roku, provádí revizi hospodaření pobočného spolku.
Každé čtvrtletí provádí revizi pokladní hotovosti, z toho nejméně jednou revizi náhlou.
(4) Kontrolní a revizní komise projednává finanční hospodaření pobočného spolku, hospodářský plán a plán úkolů na běžný rok,
vyjadřuje se k nim a jejich plnění kontroluje. O výsledcích své činnosti informuje výbor a podává písemné zprávy členským
schůzím. Souhrnnou písemnou zprávu o činnosti za celý rok předkládá výroční členské schůzi, jíž je za plnění svých úkolů
odpovědná.
(5) Členové kontrolní a revizní komise mají právo zúčastnit se schůzí výboru s hlasem poradním. Předseda kontrolní a revizní
komise nebo jím pověřený člen této komise se zúčastňuje schůzí výboru a předsednictva s hlasem poradním. Na všechny
schůze výboru a předsednictva musí být předseda zván.
(6) Ve své činnosti se kontrolní a revizní komise řídí obecně závaznými předpisy a pokyny Svazové kontrolní a revizní komise.
Sleduje dodržování obecně závazných právních předpisů a Stanov v činnosti pobočného spolku.
 
§ 18 Místní skupiny
(1) Místní skupiny vznikají především v pobočných spolcích s širokou členskou základnou nebo s působností na územním
obvodu více obcí.
(2) O vzniku místních skupin rozhoduje členská schůze pobočného spolku. Dojde-li ke vzniku místních skupin, pak každý člen
pobočného spolku musí být zároveň členem některé z jejich místních skupin.
(3) Místní skupina není způsobilá nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně
jednat). Pobočný spolek má právo a povinnost řídit a kontrolovat činnost místních skupin a nese za ně odpovědnost.
(4) Pobočný spolek může pověřit místní skupiny některými svými úkoly.
(5) Vlastní činnost místní skupiny řídí výbor, který volí členská schůze místní skupiny. Výbor má tři až pět členů. Ze svého
středu volí předsedu, jenž je zpravidla členem výboru pobočného spolku. Není-li členem výboru pobočného spolku předseda
místní skupiny, je jím jiný člen výboru místní skupiny.
(6) Výbor místní skupiny je za svou činnost odpovědný výboru pobočného spolku.
(7) V pobočných spolcích, v nichž jsou zřízeny místní skupiny, lze místo členských schůzí konat schůze delegátů. Delegáti jsou
voleni na členských schůzích místních skupin v počtu odpovídajícím principu poměrného zastoupení.
(8) O zrušení místních skupin rozhoduje členská schůze pobočného spolku, případně schůze delegátů. K rozhodnutí o zrušení je
třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů, případně delegátů.
Stránka 9 z 13
 
§ 19 Svazové orgány
(1) Svazovými orgány jsou:
a) sjezd,
b) svazový výbor,
c) svazová rada,
d) svazová kontrolní a revizní komise,
e) kárný senát,
f) svazová kárná komise a
g) statutární orgán.
(2) Základním úkolem svazových orgánů je řídit a koordinovat činnost pobočných spolků, vytvářet předpoklady k provádění
výkonu rybářského práva na úrovni odpovídající soudobým podmínkám a chránit a prosazovat zájmy Svazu a jeho
organizačních jednotek.
 
§ 20 Sjezd
(1) Sjezd je nejvyšším orgánem Svazu.
(2) Sjezd se schází jednou za čtyři roky. Svolává jej Svazový výbor. Mimořádný Sjezd svolává Svazový výbor v případě,
usnese-li se na tom dvoutřetinovou většinou všech hlasů, nebo žádá-li o to většina pobočných spolků.
(3) Sjezd tvoří delegáti zvolení pobočnými spolky. Delegát musí být členem pobočného spolku, za který je zvolen. Sjezd řídí
pracovní předsednictvo zvolené delegáty Sjezdu. Svolání řádného Sjezdu oznámí Svazový výbor nejméně tři měsíce před
termínem Sjezdu a uvede jeho program. Delegáti obdrží materiály řádného Sjezdu nejméně jeden měsíc před jeho konáním.
Sjezd je schopen se usnášet, je-li přítomna většina zvolených delegátů. K přijetí usnesení je třeba většiny hlasů přítomných
delegátů, není-li stanoveno jinak. Delegáti zvolení za každý pobočný spolek společně disponují počtem hlasů, který
odpovídá počtu řádných členů pobočného spolku, za který jsou delegáti zvoleni, evidovaných k 31. 12. kalendářního roku
předcházejícího Sjezdu.
(4) Do působnosti Sjezdu náleží zejména:
a) schvalovat jednací řád Sjezdu,
b) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření Svazu,
c) volit a odvolávat Svazovou radu, Svazovou kontrolní a revizní komisi, Svazovou kárnou komisi a Kárný senát,
d) usnášet se o přijetí, změnách a doplňcích Stanov,
e) jednat a usnášet se o zprávách a návrzích Svazového výboru a Svazové kontrolní a revizní komise,
f) schvalovat zprávy o činnosti a hospodaření Svazu, a to po slyšení Svazové kontrolní a revizní komise,
g) usnášet se o zásadních otázkách týkajících se rozsahu společné účasti na výkonu rybářského práva v rybářských revírech,
h) usnášet se o zásadních záležitostech hospodářské povahy,
i) usnášet se o zrušení Svazu či o jeho fúzi s jiným spolkem.
 
§ 21 Svazový výbor
(1) Svazový výbor je řídícím orgánem Svazu mezi Sjezdy. Řídí a usměrňuje činnost všech organizačních jednotek Svazu.
(2) Svazový výbor sestává z předsedů nebo jednatelů (statutárních orgánů) pobočných spolků a počet jeho členů odpovídá počtu
pobočných spolků Svazu.
(3) Nemohou-li se předseda nebo jednatel pobočného spolku zúčastnit jednání Svazového výboru osobně, mohou svým
zastoupením písemně pověřit jiného člena výboru pobočného spolku.
(4) Člen Svazového výboru si může po předchozím projednání na Svazovém sekretariátu přizvat k jednání Svazového výboru
hosty.
(5) Úkolem Svazového výboru je zejména:
a) připravit a svolávat Sjezd a zabezpečovat plnění jeho usnesení,
b) ukládat úkoly Svazové radě a kontrolovat jejich plnění,
c) schvalovat návrh ročního pracovního plánu a rozpočtu Svazu, po vyjádření Svazové kontrolní a revizní komise,
d) schvalovat výroční zprávy o činnosti, účetní závěrku a rozdělení tržeb za svazové povolenky pobočným spolkům, po
vyjádření Svazové kontrolní a revizní komise,
e) hospodařit s majetkem Svazu,
f) stanovit výši členských příspěvků a zápisného i část příspěvků, které pobočné spolky odvádějí Svazu k úhradě
celosvazových nákladů a stanovit ceny povolenek na následující rok,
g) rozhodovat o odvoláních podaných proti rozhodnutí Svazové rady,
h) rozhodovat o založení, sloučení, splynutí, rozdělení či zrušení obchodních společností s účastí Svazu,
i) udělovat svazová vyznamenání,
Stránka 10 z 13
j) projednávat a předkládat sjezdu návrhy na úpravu způsobu společného výkonu rybářského práva na rybářských revírech
Svazu,
k) zřizovat pro potřebu pobočných spolků svazové fondy,
l) ustavovat svazový sekretariát,
m) rozhodovat o odměnách funkcionářů Svazu,
n) vydávat další svazové předpisy (§32),
o) rozhodovat o udělení čestného členství,
p) rozhodovat o opatřeních podle § 8 odst. 3 a § 11 odst. 6,
q) rozhoduje o zrušení usnesení členské schůze pobočného spolku za podmínek upravených těmito Stanovami,
r) rozhodovat o krácení nebo nevydání čestných povolenek pobočnému spolku za neplnění obecně závazných právních
předpisů, Stanov a dalších interních předpisů Svazu.
(6) Svazový výbor se schází čtyřikrát do roka, pokud okolnosti nevyžadují další mimořádná zasedání. Schůze svolává předseda
Svazové rady nejméně 15 dní předem s návrhem programu jednání. Předseda je povinen svolat schůzi Svazového výboru,
pokud o to požádá nejméně třetina pobočných spolků. Jednání řídí předseda, případně jiný předsedou pověřený člen Svazové
rady. Svazový výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů.
(7) Svazový výbor je za svou činnost odpovědný Sjezdu.
 
§ 22 Svazová rada
(1) Svazová rada je výkonným orgánem Svazu.
(2) Svazová rada se skládá z devíti členů volených Sjezdem. Na ustavující schůzi volí ze svého středu předsedu, místopředsedu
a hospodáře. Předseda Svazové rady je současně předsedou Svazu.
(3) Svazová rada řídí činnost mezi zasedáními Svazového výboru podle jeho usnesení a pokynů. Rozhoduje o všech otázkách,
které nejsou vyhrazeny Sjezdu nebo Svazovému výboru. Za podmínek upravených Stanovami rozhoduje o pozastavení
účinnosti usnesení pobočného spolku.
(4) V naléhavých případech může Svazová rada podmíněně rozhodnout i o věcech příslušejících do působnosti Svazového
výboru. Rozhodnutí však musí předložit Svazovému výboru na jeho nejbližší schůzi ke schválení.
(5) Svazová rada disponuje peněžními prostředky podle rozpočtu.
(6) Svazová rada zajišťuje, aby Svaz v rámci svého poslání a podle těchto Stanov poskytoval pobočným spolkům všestrannou
pomoc, zejména v oblasti rybářské, vodoprávní a společenské problematiky, a v tomto duchu řídí a usměrňuje činnost
svazového sekretariátu.
(7) Svazová rada vykonává práva společníka v obchodních společnostech založených Svazem.
(8) Svazová rada volí tajemníka Svazu.
(9) Svazová rada se schází nejméně 9 krát za rok. Svolává ji předseda. Svazová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna
nadpoloviční většina jejích členů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti
hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(10) Za svou činnost Svazová rada odpovídá Svazovému výboru.
 
§ 23 Svazová kontrolní a revizní komise
(1) Svazová kontrolní a revizní komise je nejvyšším dozorčím orgánem Svazu.
(2) Svazová kontrolní a revizní komise se skládá z jedenácti členů a dvou náhradníků, volených Sjezdem. Členové kontrolní a
revizní komise volí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu.
(3) Svazová kontrolní a revizní komise je orgánem nezávislým na Svazovém výboru a Svazové radě.
(4) Svazová kontrolní a revizní komise projednává plán hospodářské činnosti a rozpočet Svazu na běžný rok, vyjadřuje se k nim
a jejich plnění kontroluje nejméně jednou za půl roku. Metodicky řídí činnost kontrolních a revizních komisí pobočných
spolků. Nejméně jednou za tři roky provádí periodickou revizi hospodaření a činnosti pobočných spolků. Soustavně
kontroluje plnění usnesení Sjezdu. Na žádost Svazového výboru, případně Svazové rady provádí i jiné kontroly jak v
působnosti Svazu, tak i v pobočných spolcích.
(5) O výsledcích svých kontrol informuje Svazový výbor a Svazovou radu s návrhy na opatření.
(6) Svazová kontrolní a revizní komise je za svou činnost odpovědna Sjezdu, jemuž předkládá souhrnnou písemnou zprávu o
své činnosti za celé funkční období s příslušnými návrhy.
(7) Členové Svazové kontrolní a revizní komise mají právo zúčastnit se zasedání Svazového výboru s hlasem poradním.
Předseda Svazové kontrolní a revizní komise nebo jím pověřený člen této komise se zúčastňuje zasedání Svazového výboru
a Svazové rady s hlasem poradním. Na všechna zasedání Svazového výboru a Svazové rady musí být předseda zván.
 
§ 24 Kárný senát
(1) Kárný senát je odvolacím kárným orgánem Svazu, nezávislým na Svazovém výboru a Svazové radě.
Stránka 11 z 13
(2) Kárný senát se skládá z tří členů a jednoho náhradníka, volených Sjezdem. Členové Kárného senátu volí na ustavujícím
zasedání ze svého středu předsedu.
(3) Kárný senát je schopen se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři jeho členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas
předsedy.
(4) Kárný senát rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí o uložení kárného opatření. Eviduje účinně uložená kárná opatření a
dbá na to, aby tato rozhodnutí byla vykonána. Za svou činnost kárný senát odpovídá Sjezdu, jemuž předkládá souhrnnou
zprávu za celé funkční období.
(5) Členem Kárného senátu se nemůže stát člen Svazové rady, Svazové kárné komise, nebo osoba ustanovená do funkce
Rybářské stráže.
 
§ 25 Svazová kárná komise
(1) Svazová kárná komise je kárným orgánem Svazu, nezávislým na Svazovém výboru a Svazové radě.
(2) Svazová kárná komise se skládá z devíti členů volených Sjezdem. Členové svazové kárné komise volí na ustavujícím
zasedání ze svého středu předsedu a místopředsedu.
(3) Svazová kárná komise rozhoduje ve tříčlenných senátech.
(4) Členem Svazové kárné komise se nemůže stát člen Svazové rady, Kárného senátu nebo osoba ustanovená do funkce
Rybářské stráže.
 
§ 26 Svazový sekretariát
(1) Svazový sekretariát je administrativním pracovištěm Svazového výboru.
(2) Svazový sekretariát sestává z pracovníků, kteří jsou ke Svazu v pracovním poměru či v jiném pracovněprávním vztahu.
(3) Vedoucím sekretariátu je tajemník Svazu, který za svou činnost odpovídá Svazové radě. Jemu jsou podřízení odborní
referenti a administrativní pracovníci. Úkoly zaměstnavatele vůči pracovníkům sekretariátu, jakož i případným jiným
zaměstnancům Svazu, plní Svazová rada.
(4) Obsazení pracovního místa tajemníka Svazu se uskutečňuje volbou, kterou provádí Svazová rada. Zvolení je považováno
pouze za předpoklad, po jehož splnění lze uzavřít pracovní smlouvu.
(5) Ve vztahu k pobočným spolkům má svazový sekretariát především tyto úkoly:
a) evidence a vzájemná koordinace pobočných spolků,
b) realizace finančních vztahů v rámci svazových předpisů,
c) metodické řízení a poradenská činnost v rámci jejich hospodaření na rybářských revírech,
d) zajišťování rybích násad,
e) provádění nebo zajištění vyžádaných odborných konzultací,
f) provádění nebo zajištění vyžádaného právního zastoupení,
g) obstarávání vnitrostátní a zahraniční obchodní činnosti.
(6) V rámci celosvazové činnosti má svazový sekretariát především tyto úkoly:
a) zastupování a ochrana rybářských a svazových zájmů v celospolečenském dění,
b) uplatňování svazových zájmů při tvorbě příslušných právních norem,
c) zajišťování vnitrostátní a zahraniční obchodní činnosti,
d) spolupráce s odbornými pracovišti a odborníky v rybářství za účelem zkvalitňování výkonu rybářského práva,
e) činnost informativní a publikační.
(7) Na potřebné konzultace se pro pracovníky sekretariátu zřizují poradní sbory složené jednak z rybářských odborníků, jednak z
odborně zdatných členů pobočných spolků. Počet těchto poradních sborů a jejich členů, jakož i rozsah působnosti je upraven
samostatným předpisem.
(8) Pracovníci sekretariátu nemohou být členy Svazového výboru a Svazové rady.
 
§ 27 Statutární orgán
(1) Statutární orgán Svazu je dvoučlenný. Jménem Svazu jedná předseda Svazu a tajemník Svazu. Každý z nich jedná a
podepisuje samostatně. Na základě plné moci udělené předsedou Svazu může jménem Svazu jednat a podepisovat kterýkoliv
další člen Svazové rady. Pouze v případech, kdy obecně závazné právní předpisy, tyto Stanovy, Jednací řád či jiné vnitřní
předpisy Svazu stanoví pro právní jednání písemnou formu, jednají a podepisují jménem Svazu předseda Svazu a tajemník
Svazu společně.
(2) Statutární orgán pobočného spolku je dvoučlenný. Jménem pobočného spolku jedná předseda pobočného spolku a jednatel
pobočného spolku. Každý z nich jedná a podpisuje samostatně. Na základě plné moci udělené předsedou pobočného spolku
může jménem pobočného spolku jednat a podepisovat kterýkoliv další člen výboru pobočného spolku. Pouze v případech,
kdy obecně závazné právní předpisy, tyto Stanovy, Jednací řád či jiné vnitřní předpisy Svazu stanoví pro právní jednání 
písemnou formu, jednají a podepisují jménem pobočného spolku předseda pobočného spolku a jednatel pobočného spolku
společně.

 

Č Á S T T Ř E T Í SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 28 Hospodaření a majetek Svazu
(1) Svaz a pobočné spolky hospodaří podle vlastních rozpočtů. Hospodaření pobočných spolků se řídí obecně závaznými
právními předpisy a svazovými předpisy a je zcela samostatné a nezávislé na hospodaření Svazu s výjimkou případů
nakládání s majetkem
a) ve spoluvlastnictví pobočného spolku a Svazu, které se řídí obecně závaznými právními předpisy, především zákonem č.
89/2012 Sb., občanský zákoník nebo
b) nabytým pobočným spolkem zcela nebo zčásti z prostředků Svazu, které se řídí svazovými předpisy.
(2) Svaz a pobočné spolky sestavují vlastní rozpočet a účetní závěrku a podávají daňová přiznání dle příslušných právních
předpisů.
(3) Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku neručí Svaz za dluhy pobočného spolku.
(4) Svaz a pobočné spolky získávají finanční prostředky pro svou činnost zejména:
a) z členských příspěvků (členství, zápisné, úhrada za nesplněnou pracovní povinnost),
b) z dalších plateb od členů souvisejících s odborným vzděláváním (úhrady za odborné školení a náklady s ním spojené),
c) z podílů z příjmů za povolenky na zarybňování rybářských revírů,
d) ze svazových a jiných příspěvků,
e) z náhrad poskytnutých za škody na rybářských revírech a rybochovných zařízeních,
f) z dalších zdrojů (sponzorské dary, atd.),
g) z vedlejší hospodářské činnosti, zejména prodeje násadových ryb jiným organizačním jednotkám Svazu na zarybňování
sportovních revírů a rybochovných zařízení za ceny dle platného ceníku Svazu; prodeje rybích násad a rybářských
produktů dalším subjektům.
(5) Výši členských příspěvků stanovuje Svazový výbor. Ten také stanoví, jakou část příspěvků odvádějí pobočné spolky
příslušnému orgánu Svazu.
 
§ 29 Právní osobnost Svazu a pobočných spolků
(1) Právní osobnost (způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti) pobočného spolku se odvozuje od právní
osobnosti Svazu.
(2) Pobočný spolek má práva a povinnosti a nabývá je v rozsahu určeném těmito Stanovami a zapsaném ve veřejném rejstříku.
(3) Pobočný spolek nesmí sám bez splnění podmínek uvedených v § 12 odst. 3 písm. c) Stanov
a) nakládat s majetkem Svazu,
b) nakládat s majetkem ve spoluvlastnictví Svazu a pobočného spolku,
c) nakládat s majetkem, který zcela nebo zčásti nabyl z prostředků Svazu,
d) přijímat jakákoliv plnění určená Svazu,
e) zavazovat se za Svaz,
f) právně jednat ve věcech náležejících do působnosti Svazu.
(4) Svaz neodpovídá a neručí za dluhy (závazky) vzniklé v důsledku porušení omezení právní osobnosti pobočného spolku
upravené v odst. 3 pod písmeny a) až f) tohoto ustanovení.
 
§ 30 Informování členů
(1) K projednávání důležitých otázek za účelem zvýšení informovanosti členské základny svolává Svaz podle potřeby aktivy
funkcionářů pobočných spolků. Obdobné aktivy svolává též Svazová kontrolní a revizní komise.
(2) Svaz vydává podle možností vlastní periodikum.
(3) Usnesení orgánů týkající se členů, jakož i jiné skutečnosti, jsou členům oznamovány písemně (v listinné nebo elektronické
podobě), členskými zprávami, oběžníkem nebo jiným vhodným způsobem.
 
§ 31 Zrušení Svazu
(1) Svaz lze zrušit, usnese-li se na jeho zrušení či na jeho fúzi s jiným spolkem alespoň tříčtvrtinová většina hlasů delegátů
přítomných na Sjezdu.
Stránka 13 z 13
(2) Svaz může být zrušen rovněž rozhodnutím orgánu státní správy.
(3) S majetkem Svazu se při jeho zrušení naloží podle rozhodnutí Sjezdu.
 
§ 32 Další svazové předpisy
(1) Dalšími závaznými předpisy Svazu jsou:
a) jednací řád,
b) statut výkonu rybářského práva na rybářských revírech Svazu,
c) bližší podmínky výkonu rybářského práva na rybářských revírech, ve kterých byl Svazu nebo jeho organizačním
jednotkám příslušnými orgány státní správy rybářství povolen výkon rybářského práva a které jsou nedílnou součástí
povolenky,
d) organizační řád svazového sekretariátu,
e) případně další vnitřní předpisy Svazu schválené příslušnými svazovými orgány.
(2) Bližší podmínky výkonu rybářského práva v rybářských revírech jsou nedílnou součástí povolenky k lovu.
 
§ 33Změny Stanov
Nezbytné změny Stanov, jejichž potřeba vyplyne z obecně závazných právních předpisů či z rozhodnutí státních orgánů, může v
období mezi Sjezdy provést Svazový výbor s tím, že je potvrdí nejbližší Sjezd.
 
§ 34 Přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Změny stanov schválené usnesením na VIII. sjezdu Svazu konaným dne 3. 10. 2015 ve Velkém Meziříčí nabývají účinnosti
dnem 1. 1. 2016.
(2) Toto úplné znění Stanov včetně změn schválených usnesením na VIII. sjezdu Svazu konaným dne 3. 10. 2015 ve Velkém
Meziříčí zcela nahrazuje dosavadní Stanovy ve znění účinném ke dni 3. 10. 2015.
Příloha
Seznam pobočných spolků s názvy přizpůsobenými příslušným ustanovením zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
___________________________________             ___________________________________
Ing. Rudolf Milerski, CSc.,                                                         Ing. Václav Habán,
předseda Moravského rybářského svazu, o.s.         tajemník Moravského rybářského svazu, o.s.

 

Vyhledávání

Novinky

29.11.2017 18:13

Termíny výdeje povolenek pro rok 2018 a ostatní důležité termíny

Výbor MRS Blansko oznamuje všem členům termíny výdeje povolenek pro rok 2018:   01.12.2017 pátek 16-18 hod., Blansko, klubovna Mlýnská 25, výdej jen pro nové členy 15.12.2017 pátek 16-18...
05.05.2017 14:00

Statistiky úlovků za rok 2016

Statistiky úlovků po jednotlivých revírech obhospodařovaných MRS Blansko, z.s. naleznete v menu Informace\statistiky\2016 a také na následujícím...
21.11.2016 11:13

Nový vzor sumáře úlovků

Nový tiskopis sumáře úlovků za rok 2016 naleznete v nabídce Dokumenty ke stažení nebo též na tomto přímém odkazu. Sumář je k dispozici v PDF formátu a také v DOC formátu, upravitelného v...
18.11.2016 18:48

Přehled plateb pro rok 2017

Ceny členských příspěvků, zápisného a povolenek k lovu na revíry MRS, z.s. pro rok 2017   Na základě rozhodnutí Svazového výboru MRS, z.s. ze dne 15. 6. 2016 a 22. 9. 2016 platí pro rok 2017...